Kdo jsem…

Když jsem vystudovala právnickou fakultu a začala pracovat v jedné renomované advokátní kanceláři, myslela jsem si, že život je převážně bílý nebo černý, že věci jsou dobré nebo špatné a na všechno jsem měla názor. Vyžadovalo se ode mne, a já sama to hlavně vyžadovala od sebe, abych vždy věděla, co se kolem děje, abych vše zjištěné vždy řádně zhodnotila a zanalyzovala. Abych nejlépe rozuměla všemu kolem, abych to popsala, prozkoumala, zhodnotila a závěrem se pak striktně řídila, aby můj život, byl „lepší“.

Moje duše se mnou však měla jiné plány a já jsem jí teď po 20 letech nesmírně vděčná, že mě „vytáhla“ z takového života a postavila mne před všechny mé, někdy nelehké a bolestné, životní zkoušky, a tím naprosto radikálně obrátila směr slibné právnické kariéry úplně jinam. Ocitla jsem se v situacích, kdy věcem nerozumím, ale přijímám je; kdy cítím pouze soulad či naopak nesoulad, kdy vnímám, zda se mnou věci rezonují či nikoliv. To mě časem dovedlo k činnostem, kdy se snažím lidem pomoci najít řešení v životně nelehkých obdobích, kdy jim pomáhám s komunikací, kdy jim pomáhám nastavovat pravidla, aby se dokázali třeba jako rodiče lépe dorozumět se svými dětmi či mezi sebou navzájem.

Tím to ale neskončilo a zkoumání vlastního vědomí, vlastní duševní „nesmrtelnosti“ a možnosti prožívání života v úplně jiné kvalitě a z úplně jiné perspektivy, než tomu bylo v jeho první polovině, mne vedlo dále. Na vlastní kůži jsem si mohla vyzkoušet, co kurzy rozvoje vnímání přinášejí dětem, které jsem kurzem prováděla, a co přinesly i mému prvorozenému synovi, který kurzem prošel s jiným lektorem. Přijde mi neuvěřitelné, jaký dopad může mít metoda extraokulárního vidění na děti, jak mohou děti rozvinout svou intuici a neřídit se jen „logickými“ radami svých rodičů. To, že mohu zprostředkovat rozpomenutí se a rozvinutí schopností, které mají malé děti již od narození, které ovšem s věkem a naší klasickou výchovou ztrácejí, mi přijde jako neuvěřitelný dar, který můžeme našim dětem dát. Někdy přemýšlím o tom, že kdybych já měla tuto možnost jako dítě, nemusel by být můj následný přerod v dospělosti ke znovuobjevení citů a cítění vůbec tak náročný.

Jsem matkou a mám dva syny, Mathiase a Nikolase. Mathias sám prošel kurzem rozvoje vnímání, a to pod vedením jiných lektorek z olomouckého centra. O mých zkušenostech v opačné roli, tedy nikoli jako lektorky, ale jako matky syna, který kurzem prošel hovořím v sekci reference.